Letošní velikonoce - netragicky ponuré a s láskou

Bílá sobota ve slavkovském zámeckém parku

Jak moje mamka správně poznamenala, všechny neštěstí, co se mně kdy staly, byly o Velikonocích. Nebudu raději vzpomínat, ale bylo toho dost - pobytů v různých nemocnicích a podobných zařízeních. Brrrr. Byla jsem holka ztřeštěná a nezodpovědná a osud mi to pěkně vracel. Ale takto už naštěstí nežiju.

Takže jsem čekala, že letos tyto velké duchovní svátky proběhnou tak trochu klidně. Sice jsem se cítila hůř než obvykle, 4 noci mně trápily nespavosti, ale to už asi k tomuto období velkých změn a také k mému těhotenství patří.

Velikonoce stále ještě nebyly ve znamení jara. O víkendu zataženo, v pondělí sněžilo, ale přesto jsme je prožili pěkně a s poselstvím, které jsem pro M. symbolicky obarvila na vajíčku. Lístky ještě nerašily, tak se to holt vystřihlo z igelitové tašky...

Srdcovka pro M.