Snad nám neulítnou včely

Ilustrované včelařství je nejlepší dárek, který jsem letos na Vánoce dostal. Včelstva a úly mě zajímají už dlouho a dříve nebo později se chystám dva tři úly někam poblíž našeho vesnického domu umístit. Je to přitom takový iracionální zájem, protože nemám příliš rád med. Ale slyšel jsem, že poměrně velké procento včelařů také med vůbec nemusí. Takže úkoly na příští roky jsou jasné: Domluvit se majiteli přilehlých sadů na umístění úlů, koupit nebo raději vyrobit dva úly langstroth, sehnat dva oddělky, něco ještě nastudovat a jít do toho. žihadel se nebojím, alergický nejsem, takže asi v pohodě. A jak mi napsal Ondra s Winepunk.cz: Díky včelám… “Máte jedinečnou šanci dívat se stvořiteli pod ruce. Včelaření je naprosto mystická zkušenost a možnost nakouknout, jak fungují zákony vesmíru. Nevím, jestli je to někomu málo. Mně ne.” Asi jako souhlas, teda…       

Kdy se cítíme nejlíp

Obě dvě. Já i dcera Ola (17 měsíců) se cítíme nejlíp u nás doma na stolíku  (část kuchyně pod oknem). Když tam děláme buchty a jiné dobroty.

Dnes jsme vyloupávaly ořechy, potom se do buchty melou a Oli mně tak vydatně pomáhala, že je předkousávala a vyplivovala. No propláchla jsem je a návštěvě - babi a dědovi D. - to pro jistotu neřekneme, jak pochoutka vznikala. Bude to jejich oblíbená mrkvová :).

Oli je nemocná, my vlastně taky. Nakazila celou rodinu. A tak moc nechodíme ven a mezi lidi. Nechodíme do oblíbeného muzikohraní, nechodíme do kavárny mezi děti, nechodíme do plavání a Oli se trochu nudí. Já zas nemám, nemocná, tolik energie jako obvykle do vymýšlení her s barvama a jinýma věcma, kdy se musíme často umývat.

Tak to dopadlo tak, že jsem jí už dala dárky co měla ode mě pod stromeček. No jsou krásné, JÉÉÉ, ale nejlepší jsou stejně boty :)

Začíná advent:

shon po dárcích, svařáková náměstí a já jsem zase o rok starší.

Jsem taky nějaká smutnější. Výlet do Londýna mě zavedl zpět. Zpět do doby, kdy jsem se na světě necítila až tak dobře. Doufám, že se do svého původního stavu před odletem zase nějak spravím. Vím, co na mě funguje. Joga, příroda, trocha toho ponoru do jiných stavů. Setkání s podobně naladěnými lidmi. 

Taky mně tam bylo smutno po Oli. Od návratu se mi od ní nechce hnout. Je teď tak roztomilá, muchňací. Aktuálně nemocná a trochu protivná, ale jinak: ZLATÁ.