Krystaly pod základy - feng šuej praxe začíná

Včera jsme měli 4 roky výročí svatby. Byli jsme na skvělém brněnském mantrování. Já předtím v týdnu poprvé na kundalini joze.
Byli jsme jiskřící, šťastní a spokojení a dnes se na domku betonovaly základové pasy. Zítra se budou dělat betonové vnitřky, takže jsme měli poslední šanci uskutečnit to, co jsem chtěla. Pod základy mít krystaly, které budou vyzařovat a ovlivňovat energii v domku.
Povedlo se. Máme tam drůzy křišťálu a ametystu. Zakopaly jsme s malým rituálem nabité kameny, ruku v ruce kráčející pro náš skvělý osud k duchu zahrady.
Bílá šalvěj odvála vše zlé a přivábila jen dobré.
Ach, je tam dobře.

Jen teda můj sen o tom, že nebudu muset poslouchat televizi od sousedů jako v paneláku se nespnil. Sousedi na domku si pořídili telku na dvůr. Budu muset udělat jezírko s tekoucí vodou, pro odclonění těchto hluků....

Máme stavební povolení. :)

Ano. Trvalo nám to dlouho, no vlastně pět let od koupení zahrady s domkem.
Rok jsme se věnovali narozené Olince,
rok jsme si mysleli že to opravíme jen na chatu,
rok jsem pak vymýšlela studii, jak to opravit či zbourat a bydlet tam nastálo a taky se věnovala narozenému Edovi,
cca rok se pak připravoval projekt pro povolení
a necelý rok jsme čekali na souhlasy úřadů.

Uteklo to, bylo to někdy hektické a někdy jsme ztráceli naději, ale vymyslela jsem si způsob maličkých postupných kroků. Ať má člověk radost alespoň z něčeho a nakonec se z toho stávají i větší věci, z těch malých kroků.

A tak je to v životě se vším, budu se učit to aplikovat i jinde.

Takže teď máme konečně tu cedulu STAVBA POVOLENA za oknem, máme šopu, zídky a M. bourá poslední dílny za domem a taky okolní beton.
Máme už v přízemí podlahy, elektriku omítku a skoro sprchu - spáváme tam občas a spí se tam dobře. A při posledních kontrolách se statikem už teď víme, že jsme to asi fakt měli zbourat, ale jiskřící místnosti se starým duchem nám pomohou se překlenout přes další úkoly zpevňování základů apod.

Ale i CESTA JE CÍLEM a tak si jí jdeme !

A Kroměříž je skvělá, máme ji celkem kousek, jen ty autobusy nejezdí tak moc jak by to chtělo - stačilo by nám jednou za hodinu. Holt to bude trochu jiný než trolejákem ze Slatiny, asi koupím to elektrokolo.
Byly jsme v naší budoucí Kroměříži jednou na randíčku, kdy se nakonec kino nekonalo a já jsem tam zažila snad můj nejkrrásnější jogový workshop s Yogeshem. Ten mě teda prozářil a změnil a tak doufám že budu pilně cvičit 3SRB a změny budou božské :).
Teď se ještě chystám na worskhop šití Barefoot balerín, ale nevím zda se s M. domluvím.

Pomalý, rozběhaný, láskyplný a vybuchující vzteky.

Ono se to už děje :)

Nový skvělý kamínka

Dlouho jsem sem chtěla napsat příspěvěk inspirovaný některými hláškami od Olinky. Je teď hodně vtipná. Ale vždycky bylo něco jiného na práci a sil pomálu.

Dnes mám energie více a neusla jsem hned v 9 s dětma, jako M. Přijeli jsme z Bojanovic. Sice jsem tam nebyla vůbec aktivní, zima člověka tak nějak utlumuje, a tam teda JE zima. Zatím tam nemáme nějakou teplou místnost - přežíváme náš sobotní relax od dětí a města díky důmyslnému teplému nekolikavrstvému oblečení. Ve vejminku sice stará kamna jsou, ale co tam dělat... tak jsme spíš venku, nebo pro M. je dost práce ve starém domě - ( tam je zima ještěvětší než venku).

Je to dobrá zkušenost. Tak nějak si aspoň umím představit, co třeba Oli zažívá v lesní školce, skoro celý den venku - i v dešti, mrazu. A někdy mi přijde, že ten sobotní mráz opravdu pálí, jak se říká. Ale pocity se střídají - snažíme se zahřívat čaji, těmi kamny, sekáním dřeva či M. má oblíbené bourání starých betonů. Na oběd nějaký gulášek s chilli zahřeje nejlíp a nejdýl. Je to fajn.

Do slatinského paneláku obvykle přijíždíme unavení, ale nějaká hlubší dobíjecí síla mně vždycky pohání - pár hodin, či dní, kdy cítím něco živého v sobě. 

Dnes je to trochu jiné. Je to den po hodně náročném týdnu. Asi i škoda psát, co se dělo - nedorozumění s lidmi, s řemeslníky, statikem a klientem při zakázce - pro citlivější povahy je to devastující, ale trošku si zvykám a tentokrát se konečně otřepávám rychleji. Sauna, joga a feng-šuej, které jsou mé stálé koníčky, mě i přes ty problémy krásně zrelaxují. Jsem po nich šťastná a dokonce i spánek se vrací. Cítím i porozumění s M. Dnes pak drobný škraloup s mým taťkou, ale jako bych to neznala... hodně se učím přes věci přenést. 

Uff. Je to nějaké osobní, ale kde jinde si ulevit při vzácné chvíli jen pro mě? A přitom se stalo i tolik pozitivních věcí. Kroměřížský pokec s mou milou skorosegrou Katkou, duševní přiblížení s klientkou zubařkou, tolik chutí a málo času do navrhovací práce, vize do budoucna, po více než ročním jakémsi neuspokojení jsem zase zaplula do hloubek jógy s Mílou, občasná harmonie s M. a hlavně tak nějak pevná půda pod nohama v životě :) - malé pramínky zázraku, který bude sílit.

Olinka a maminka - 02/2018

Když jsem onehdy lechtala Oli, tak ona pištěla: 
" Můj život je tak slaďoučkeeej" - inspirujme se .

Eďa je teď po několika nemocích, nic moc dny to byly, kdy mu nebylo dobře, ale tento den byl od rána tak usměvavej, že se to hned vyrovnalo. 

A Bojanovice mají ode dneška zase srdce.

M. zapojil a zapálil ty naše nový - trochu (provizorní) krásný kamínka. Dům zase žije a bude žít, myslím že to povolení za max. 3 měsíce budem mít. Jasně, teď je to i trochu na nás, jak zvládnem to přepojení elektřiny s Eonem, ale to dáme. A na sloupě „eoňáckým“ jsme dnes objevili už připravenou krabičku k našemu budoucímu elektrickému připojení. Úplně zárověň jsme s M. začali blekotat, ONO SE TO UŽ DĚJE !