S hezkým jarním počasím podnikáme také občasné vycházky v okolí našeho domu. Už se u nás totiž začalo projevovat běžné vesničanské myšlení ve smyslu "proč chodit někam na procházku, když práce kolem baráku je furt spousta". A to právě nechceme.
Jinak naše zahrádkářské pokusy zatím nedopadají moc úspěšně. Dýně a fazole sežrali slimáci, brambory zatím jakžtakž odolávají. Ale na začátku jara zasazené stromy a keře hezky rostou a snad i nějaké ovoce letos bude.
Konečně jsme také po dlouhém přemýšlení a rozvažování dali dohromady plán, co vlastně s domem uděláme. Zavrhli jsme stavbu nového, raději opravíme a později dostavíme starý. Dům už si prohlédl statik a neshledal na něm vážnější problémy, jen budeme dělat táhlo. Příští týden se na dům přijede podívat odborník ze sanační firmy a čeká nás kopání podlah a izolace proti vodě. A také komín, elektřina, voda...
Loni jsme zbourali kůlnu a nyní pokračujeme chlívkem, ze kterého recyklujeme cihly. Ve starém domě se konečně povedlo vyklidit půdu, která je nyní připravena pro nový účel skladiště/pracovny.
Zahrada je rájem slimáků, ale pavouků už v domě tolik není. I když při bourání chléva jsem zahlédl jednoho skutečně obrovského. Po dvorku poletují sršni, večer je občas k zahlédnutí sova...
Při procházkách stále obdivujeme výhledy do krajiny. Je vidět na Hostýn, Chřiby, v dálce je pak možné zahlédnou Svatý kopeček u Olomouce. Při procházce mezi poli jsme došli do sousední vesnice Kovalovice. Ta se nám ale jevila jako opuštěnější a mnohem více uzavřená než Bojanovice.
