Teď se cítím dobře. A vím, že za měsíc se budu cítit líp. A pak ještě líp...
Jako bych obrátila života běh. Je to jógou. A občas mi přijde nepochopitelné, proč lidi tak skuhrají, bědují, naříkají a celkově žijí tak nějak nešťastně a divně. Přitom je o tak jednoduché, leckdo to ví a ostatním to někdo radí. Myslím tím právě cvičení jógy a takový klidnější, zdravější a posléze spokojenější život.
Jenže ono to ani mně nebylo hned tak samosebou...
Začínala jsem jako hodně nervní, workoholické a moc málo na sebe myslí stvoření, které si už prožilo Černovice a jiná zhroucení. Dalo by se to i pokládat za duchovní zážitky a probuzení vědomí, ale propojení s běžným životem a jeho zvládání bylo špatné. Ale zpracovala jsem si to na terapiích a nějak už to neřeším. Můj životní styl a tím i zdraví bylo oboje chatrné. Moc špatně se mi dařilo zvládat stres a myslím, že moje strava byla taky nic moc.
To se projevilo hlavně po porodu. Nejen že jsem měla psychózu, ale i fyzicky jsem na tom byla špatně. Doktoři nevěděli, neporadili a viděla jsem, že tomu našemu tělu vlastně ani moc nerozumí. Obrátila jsem se na čínskou medicínu a teď po roce zjišťuju, jak se cítím líp. Ano, dnes už to je i každodenním cvičením jógy, ale dnes jsem si uvědomila, že bych možná bez toho pročištění a usměrněni energií a nemocí v těle, toho čistého cvičení asi nebyla schopná. Stejně jako ti lidé okolo, kteří toho schopní také zatím nejsou. Všechno je proces a všechno se mění.
Takže aktuálně u mně určitě už to cvičení vydrží a tím budu i ostatní věci, myslím, zvládat líp. Priority se mi také mění, ale je to stále víc tak, že je pro mně nejdůležitější klid v životě. A to je vlastně i cíl jógy, klidná mysl. Takže, pranajamě a pratjahaře zdar!
