Na první jsme se připojili k páru kamarádů a jeli na kokořínsko, do Mšena, ubytování v táboře. Naše dcerka byla hroznmě šťastná, že viděla děti a začala se s nimi poprvé kontaktovat. Nejradši hrála s klukama fotbal. Děti to byly z dětskéhho domova a moc hodné. S malou Oli si hráli rádi, trošku rozdíl od dětí od rodin, kteří jsou obvykle rozmazlení a s malými miminy si hrát přece nebudou. Ale taky se najdou výjimky :)
Druhá dovolená ani nebyla dovolená. Jely jsme s holčinou na tábor rodičů s dětmi do Křižanova. Pro mě to tam bylo vyčerpávající, ale ani nevím proč. Tak nějak mně tamní okolí a lidé vysávali. Oluš byla spokojená, dětská společnost začíná být to nej, ale já nevím nevím, jestli bych tam jela znovu.
Na příští rok jsem začala toužit po víc táborovém táboru. V lese, v chatkách nebo stanech. S pohybem hlavně venku v přírodě a s krásným okolím. Ano, tohle všechno mi na táboře DRAK v Křižanově chybělo. A také bych uvítala smysluplnější činnosti méně kancelářského charakteru a víc prostě splývat s tou naší zemí.
Samozřejmě jsme tam jely kvůli kamarádkám, ty tam jsou nejspíš celkem spokojené, takže nějaké plus to mělo.
