 |
Cestou do Hobbylabu
|
Je to roztomilý, jak Oli říká že včera pojede k babičce a zítra byl dobrej oběd. Musí to být pohoda - bezčasá, protože prostě neplánuje. Neví nic. Jak to jde po sobě. Netíží ji žádné nedokončené úkoly a sliby. Žijí opravdu TEĎ, ty děti. Trochu se od nich učím, mysl je čistější a klidnější. I když nemůžu chodit na jogu, záda mě zlobí a trochu zablokovávají. Už bych chtěla teplo.
 |
| Éďa už leze |
 |
| Čarodky ve školce |
Bylo by fajn mít jaro, příjemné teploučko. Ale ne hned vedro. I kvůli Bojanovicím a pracem tam. Jde to pomalu, ale cítím že to tak má být. Zítra se po třičtvrtě roku shánění a přemlouvání podaří na domek dostat statika. Jiného, ale snad už ten projekt dotáhneme do konce. Jsem rozhodnutá začít bourat a dělat desku i před povolením - v létě, jak budě moci David Dragoun. Olince podáme přihlášku do školky ve Zlobicích a třeba se nám podaří příští jaro už vítat na zahrádce každou novou kytičku a bylinku cestou ze školky. Ráno nakrmíme kočičku, pak se tam s Éďou budem trošku nudit a brouzdat se krajinou (taky vařit, uklízet, dodělávát omítky apod.).
Takže zítra na baráčku. Držím nám palce.
