Jaro prosím

Konec února.
Nenávistné oblékání ZIMNÍCH kabátů.
Chtěla bych se rozletět - volná, bez těžkého hávu po kolena, nabalená.
A když to zkusím, na procházce se dusím ledovým větrem :( a je mi zima.

Budeme si muset počkat. Ale vítám každý paprsek, každý teplý dotek.

Tohle jaro bude ještě krásnější než jiná, protože i já jsem trochu jiná.
Olinka v bříšku se rozpíná. S každým teplejším dnem je větší a větší,
a než nastnanou vedra, bude tu s námi. Hurááá...

-

A moje toužení mě inspirovalo k dárku pro kamarádku.

Je to obrázek jejich budoucí rodiny jako včelek.
Maminka, tatínek a malá Berta, kterou zatím mají taky v bříšku.
Rozkvetlé pampelišky se těší na nožky a sosáčky včelek tak, jako já na to jaro :)