13. listopadu 2017

Sadíme další stromky

Letos jsme měli naplánováno oddělit zahradu od dvorku - chtěli jsme tam mít rybízy, višně, něco na zobání a M. zase meruňky.

Původní oddělení liniově zasazeným porostem mi rozmluvilo feng-šuej - a to tak, že tam nebudou ani rovně zasázené keře, ani to úplně neoddělíme. Dle nebeských zvířat by na straně Fénixe měl být výhled, my nemáme výhled do krajiny, ale do zahrady bude.

Taky mně toto čínské umění připomnělo, jak důležité jsou v zahradě vůně. Vždyť jsem chtěla pěstovat voňavé růže a jasmín. Tak ten seženu. Zkoušíme taky původní keře a letos jsme zasadili klokoč zpeřený.
Je to fajn, že teď feng-šui studuju a při přemýšlení o zahradě, dvorku a domku tam již principy zkoušíme dodržet. Ale není vše jednoznačné a taky se to bude v čase měnit a vyvíjet.

Stále nemáme stavební povolení, vše jde pomalu. Zatím se čeká na povolení ČOV.ky a pak dům. Tak snad do konce roku bude - to by byl dárek :).

Olinka nám nadšeně se sázením stromků pomáhala, doufám že se stromky dobře ujmou. Měli u nás trochu nepříjemný start, v oblíbené prodejně v Uherském Ostrohu jsme chytli navrčeného prodavače.
Sázeli jsme višeň Köröšskou, meruňku Pinkcot a Bergeron.

Začíná pro mě být hodně důležité, aby to na zahradě bylo krásné. Někde se musím zvetit a načerpat sílu, a toto je pro mě ideální. Zatím alespoň ty růže krásně kvetou. A šopa se nám taky moc povedla. Jsme v Bojanovicích s M. moc šťastní, ale už jsem se naučili přijmout to, že to není vůbec hned. Je to pro mě škola trpělivosti, protože já vždycky chtěla všechno hned :).

V plánech jsme hodně věcí i intuitivně namysleli dobře - budeme muset naši ohnivou jižní zahradu hodně zavodňovat (symbolicky i reálně) a i barvami ochlazovat.  A na dvorku bych chtěla shromažďovač energie ve formě kruhu, jak to ti naši předci uměli jsme se včera přesvědčili v Litenčicích na zámku. Nebudeme tam mít kašnu, ale třeba v dlažbě vyskládaný kruh by taky fungoval.
S mým M. jsme se zamilovali do Litenčické pahorkatiny, zatím jsem jen projížděli, ale moc bych tam chtěla na vandr. Olinku to prý už nebaví, jak to furt říkám :) a na vandr jet nechce, aspoň bude klid na nějaký jarní víkend.

Zámek Litenčice - ve střenu nádrž na energii

A já jsem zase spokojená, prázdninový kolaps zažehnán. Musím se o sebe starat.

Žádné komentáře:

Okomentovat