29. května 2017

Musím si převrátit žaludek

Zdivočelý konec zahrady :) - jupííí

Tzn. cestování u nás. Povětšinou autem. Je to trochu horor, tak se stáváme pohodlnýma a setrváváme u nás a nebo v okolí busem dostupným. Nebo jedem vlakem do Jeseníků. Ale to auto nějak neumíme, zatím. Olinka má hned "knedl v krku" - je jí blbě a dost často řve. Nebo má "převrácenej žaludek". A Éďa skoro vždycky řve taky. Nemůžu sedět vedle něho a nemůžu ho za jízdy kojit. Pak by to prošlo. Ale takhle moc ne.

No a připočtu-li k tomu ještě stres u mě i u M., když se balíme, nevím, kam se letos dostaneme.

Posílám tímto mému muži pevné nervy a hodně sil, ať z té naší svéhlavé dcerky vychováme aspoň trochu výletumilovné dítě. A ono se to ještě může hodně změnit :)


Na přehradě - než jsme Oli přemluvili na výlet, raději nám nabízela že nám uklidí celý byt

Takovýmto vozítkem by chtěla Oli jezdit do školky, zatím teda jezdí spolužák

Žádné komentáře:

Okomentovat