Noc v hmyzím domě

nápad - párky a pivo - kouř - sršni - pavouci - špína - pivo - klid - Lamezon - omítka - prach - mrkvová buchta - kafe

Náš dům na Kroměřížsku si jako základnu vybraly také vosy, sršni, pavouci a komáři. Konečně se mi podařilo v domě přenocovat, nebylo to sice nic pro arachnofobiky, ale spalo se nádherně.

Jako pavouk pavučinu si takhle spřádáte plány na nedělní pracovní návštěvu svého vesnického domu. V tom vás ale napadne, proč neodjet už v sobotu večer, v domě konečně přespat a druhý den se vrhnout do práce hned ráno? Okamžitě jsem zavětřil dobrodružství, domluvil se s ženou a v sobotu odpoledne jsme se vydali nejdříve k babičce do Pozořic - tady zůstala žena s Oloušem - a já pak následně do našeho Lamezonu.

Takže si vybaven vídeňskými párky, smaženým květákem, chlebem, sýrem a PET láhví piva dojedete tentokrát bez obvyklé zastávky na kafe v Ivanovicích přímo na místo. Už je tma, konečně proto oceníte, že dům už má zapojenou elektřinu. V kuchyni vás kromě špíny překvapí také asi patnáct mrtvých, či polomrtvých sršňů na podlaze.

Zatopíte, komín je nějak ucpaný, celou místnost proto dobře vykouříte. Pak se vše usadí a kamna začnou táhnout. Sršně zametete a vyhodíte do pytle na odpadky. Sporák v kuchyni je docela účinný a prkna ze zbourané králíkárny dobře proschlá, takže oheň hučí a v kuchyni je v mžiku vedro. Někteří sršni se teplem proberou a naštvaně v pytli bzučí. Napadne vás cosi o hmyzí houževnatosti a chitinových robůtcích s žihadlem a jdete bzučící pytel vynést ven zpátky do chladu.

Kuchyně v neděli ráno

Další cíl: alespoň trochu vyčistit podlahu v kuchyni. Komplikovaným způsobem (kohoutek zatím nefunguje, vodu regulujeme pomocí hlavního uzávěru) si natočíte zásobu vody, hučící sporák vám dokonce i vodu rychle ohřeje a svou pozornost obrátíte k temným zasviněným koutům kuchyně. Nejdříve zametete směs hlíny, vápna, malby, plísně a pavučin, která se tu za léta nepoužívání nashromáždila. Přitom vyplašíte bezpočet pavouků nejrůznějších velikostí, mezi nimiž se mihlo i několik statných 4-5cm kousků. Z nějakého iracionálního důvodu pavouky nerad zabíjím, i když se mi hnusí. Tady ale nešlo jinak. Sorry, vaše teritorium si nyní pro sebe zabral pán tvorstva. Každopádně linoleum v kuchyni trochu prokouklo a černý nános je pryč.

Kuchyně je tedy pro aktuální potřebu čistá a máte volno. Takže sníte večeři, zapálíte vonnou tyčinku, abyste trochu vyhnali ten zatuchlý puch a otevřete si pivo a knížku. Lidský duch zvítězil nad ruinou, harmonie místa je obnovena a ze starého domu je Lamezon.

Zátiší s vodou - v hrncích, v kýblu i ve stěně

Po čase vás čtení přestane bavit a už jen tak koukáte do plamene v kamnech. Postupně přiložíte několikery Zlaté stránky a pár jakýchsi komunistických knih a časopisů. Pak jdete spát a zdá se vám něco o dvaceticentimetrových pavoucích lezoucích po stěně pokoje.

Druhý den už byl hlavně pracovní 

Ráno se vám ze spacáku moc nechce. Zima. Spraví to čaj a zbytek vídeňských párků. Znovu a tentokrát už bez kouře zatopíte. Oškrábete zbytek omítky ve vejminku a pak se ve vás opět probudí demolition man. Zbouráte proto zbytek latríny a kurníku. No a pak už jen úklid obýváku, což v daném kontextu znamená zametení pavučin, oškrábání vlhkých míst a vysátí prachu. No na dopoledne a část odpoledne bohatý program. Nakonec taky pokec se sousedkou, které odmítnete řízek, tak vám vnutí alespoň mrkvovou buchtu, návštěva rodičů v Kroměříži a cesta přes Pozořice zpět do Brna. A taky to kafe v Ivanovicích.

Obývák. Foťák to vyfotil blbě, tak jsem tu fotku trochu hipstersky sprznil. V popředí nejteplejší péřový spacák všech dob - asi deset kilo peří.