Když v noci nemůžete spát.
Když Vás hrozitánsky bolí v kříži.
Když se nemůžete bez bolestí ani pohnout.
Když jste u toho všeho v 38. tt, tak si pomyslíte - že asi rodíte.
To se stalo dnes ráno u nás.
M. z toho byl víc vyplašenej než já, ale stejně se vydal do práce a řekl: "že si kdyžtak mám zavolat taxíka". To teda nevím, jak to udělám. Od kamarádek jsem slyšela, že když jim praskla voda, nemohly se ani pohnout a všechno musel nachystat partner. Ovšem, nějak to ty svobodné matky dělat musí. Takže uvidím.
Porod nakonec dnes nebyl. Prospala jsem půl dne. Cítím se jako praštěná a oteklá.
-----------------------------------------------------------------------------------
A na plánované zítřejší pečení koláčů - na oslavu kamarádčina syna - se vůbec necítím.
Vůbec nevím jestli tam pojedu. Vůbec nevím, jestli si odvezu tu slibovanou kolíbku.
A na další den byla plánovaná další oslava - mamčiny narozeniny. Takže i když jsem cca 5 lekcí vitráží vyráběla dárek, i když jsme včera kvůli dalšímu dárku jeli do Slavkova. Tak taky vůbec nevím jestli tam nakonec pojedem.
Ať žije napjatá nevědomost!
P.S.: a jako důkaz ranní zmatenosti mého M. jsme pak našla ten chleba v ledničce :)

Vitráž je povedená! A jinak do následujících dnů/týdnů přeju krásný porod, těším se na výsledek!:)
OdpovědětVymazat