Vilbur není - jak jsme prožili potrat

Bylo to až moc krásné. Vypadalo to jako život někoho jiného. Všechno je normální, daří se a jsme šťastní...
Ale takhle to v mém životě nechodí, takže to ohromné štěstí a těšení se na naše druhé děťátko už skončilo. Skončilo to nakonec lépe než jsme čekali, protože jsem se obávala druhého mimoděložního těhotenství. A to by mi vzali už druhý a poslední vejcovod :(. Ale i přes tu píchavou bolest na pravé straně to toto mimoděložní nebylo a byl to potrat. Což bylo dobré, ale...

...ale i přes to jsem moc smutná, že na ty třetí Olinčiny narozeniny nebude ten uřvaný dárek :(.
A v tom boku mě píchá pořád, takže uvidíme zda zjistíme co se tam porouchalo.